Tepelné ztráty povrchem

Tepelné ztráty povrchem jsou podíly topného výkonu, které odcházejí přes povrch kotle do okolního vzduchu a tak se nedají využít jako teplo k vytápění.

Vznikají při běhu hořáku jako ztráty sáláním nebo během klidového stavu hořáku jako pohotovostní ztráty, právě během přechodných měsíců ale i v létě, když se kotel využívá jen k ohřevu pitné vody.
Tepelné ztráty povrchem jsou u starého kotle zpravidla podstatně vyšší než ztráty spalinami, (normovaný stupeň využití) kotle.

Tepelné ztráty povrchem jsou u starého kotle zpravidla podstatně vyšší než ztráty spalinami, které naměří kominík. Výše tepelných ztrát povrchem je tak rozhodujícím faktorem pro hospodárnost (Normovaný stupeň využití) kotle.

zpět