Princip fungování větrání obytných prostor

Moderní technologie mají sotva ještě něco společného s klasickým ručním větráním okny. Pro lepší pochopení principu jejich fungování se však vyplatí se na ně podívat. Předtím je ale nutné vysvětlit čtyři pojmy, které v jejich fungování hrají důležitou roli:

Venkovní vzduch:
Tím je míněn čerstvý venkovní vzduch, který proudí do přístroje, resp. je jím nasáván.

Přiváděný vzduch:
Poté, co venkovní vzduch prošel přístrojem, je předáván do místností a je označován jako přiváděný vzduch.

Odpadní vzduch:
Tím je míněno množství vzduchu, které se nachází v místnosti a při procesu větrání proudí do přístroje, resp. je jím aktivně nasáváno.

Odvedený vzduch:
Jakmile odpadní vzduch prošel přístrojem a dostal se ven, je označován jako odvedený vzduch.
 

Princip fungování větrání okny

Odborníci primárně rozlišují přirozené a mechanické větrání. Větrání okny patří mezi přirozenými resp. volnými technikami větrání k nejznámější a nejstarší formě. Vedle něj existuje ještě spárové větrání, větrání střešním světlíkem a šachtové větrání. Proces větrání umožňují přirozené síly jako rozdíly tlaku mezi vnitřním a venkovním vzduchem, termický vztlak a v neposlední řadě vítr. V mnoha budovách však přirozená technika větrání nestačí na ochranu proti vlhkosti. Na tomto místě se používá mechanická technologie větrání, která pracuje nezávisle na vnějších vlivech a na uživatelích. Obecně lze větrání obytných prostor rozdělit na centrální a decentrální technologii.
 

Princip fungování větrání obytných prostor v případě centrálního provedení

Centrální větrání bytu se skládá z centrálního větracího přístroje s ventilátory a ze systému rozvodů vzduchu. V nejjednodušší konstrukci má pouze systém odvodu vzduchu, který odvádí spotřebovaný vzduch ven. Čerstvý vzduch se do domu dostává jen pasivně přes netěsné pláště budovy, štěrbiny kolem dveří, spáry u oken nebo propustmi pro venkovní vzduch.  
 

Centrální větrání bytu s rekuperací tepla

Pro ohřátí vzduchu v místnostech na požadovanou teplotu je zapotřebí energie. Tepelný výměník ve větracím přístroji získává velkou část této energie z odsávaného teplého odpadního vzduchu zpět a předává ji přiváděnému vzduchu. Tím se znovu použije až 98 procent tepla obsaženého v odpadním vzduchu. To šetří energii a náklady a patří rovněž k principu fungování větrání obytných prostor.

Křížový protiproudý výměník tepla

Srdcem větracího zařízení s rekuperací tepla je tepelný výměník. U centrálních větracích přístrojů značky Viessmann se používají křížové protiproudé výměníky tepla. Ty jsou konstruovány tak, že přiváděný vzduch a odpadní vzduch kolem sebe proudí vzájemně oddělené velkým počtem polymerových vrstev. Nedochází k mísení obou objemových proudů vzduchu a přenáší se pouze teplo. Pro mnoho majitelů domů, kteří si chtějí koupit centrální větrání pro obytné prostory, je tato funkce veskrze velmi důležitá.

Entalpický výměník

Entalpický výměník je křížový protiproudý výměník tepla, který vedle tepla dokáže z odpadního vzduchu získat zpět také vlhkost. To se děje pomocí polopropustné membrány. Tato membrána propustí pouze vlhkost a teplo, pachy a nečistoty jsou naopak zadrženy. Použití entalpického výměníku je užitečné zejména v zimě, protože vzduch je relativně suchý.

Princip fungování větrání obytných prostor v případě decentrálního provedení

Na rozdíl od centrálního systému větrání bytu nezásobuje jediný přístroj celou bytovou jednotku. Namísto toho se používá několik přístrojů, které dodávají čerstvý vzduch do jednotlivých místností. Přístroje se zpravidla instalují přímo do vnější stěny místností, které mají být větrány. Není nutné pokládání rozvodů vzduchu. Proto se decentrální systémy hodí obzvláště pro modernizace, protože je pro ně nutné pouze jádrové provrtání vnější stěny a přívod elektřiny.