Povedená generace

Aurel Stodola se narodil 11. května 1859 v Liptovském Mikuláši. Jeho generace se v rodině vydařila. Aurelovi bratři Kornel a Emil byli významnými politiky. Jejich podpisy se nacházejí i pod Martinskou deklarací.

Věčný akademik

Studia zavedla Aurela do Budapešti a poté do švýcarského Curychu. Věnoval se strojnímu inženýrství a po škole nastoupil k Uherským železnicím. Chuť na další vzdělávání ho však neopustila, a tak se znovu vydal na cesty. Přes Charlottenburg se dostal až na slavnou pařížskou Sorbonnu. Práce inženýra ale ani potom nebyla zcela pro něj. Působil v Praze, ale v roce 1892 se vrátil do Švýcarska. V Curychu získal místo docenta na tamní vysoké škole. Dotáhl to na profesora a zůstal zde až do své smrti.

Ačkoli působil především v zahraničí, Slovensko jeho úspěchy a přínos v oblasti strojního inženýrství pozorně vnímalo. Svědčí o tom i jeden z projevů, který odezněl u příležitosti imatrikulace studentů Vysoké školy technické v Martině v roce 1939, kde zaznělo: „Elektřina jako energie se musí vytvořit, vlastně přetvořit z jiné energie, vodní či větrné. Proto bylo potřeba pracovat, aby tato energie byla účelně a ekonomicky využita. V tomto ohledu se zasloužil náš krajan, Slovák z Liptovského Mikuláše ... a my Slováci můžeme být na něj hrdí.“

Budeme řešit problém

Po návratu do Curychu se Stodola začal setkávat s lidmi, kteří byli pro jeho budoucí teorie velkým přínosem. Jedním z nich byl i jistý mladý student fyziky jménem Albert Einstein, který si podle vlastních vzpomínek tehdejšího docenta Stodolu velmi vážil. Na Stodolových přednáškách vyrostlo více pozdějších osobností strojírenství a fyziky. Když se Stodola ujal v přednáškovém sále slova, místnost ztichla. Nepřednášel klasickým způsobem, ale zapojoval do procesu i studenty. Nejlépe to ilustruje legendární věta, kterou vždy začínal: Pánové, dnes budeme řešit tento problém. Byl velmi názorný a dokázal rychle a velmi přesně kreslit, což usnadňovalo studentům snahu o pochopení tématu. To se už nad Evropou začala stahovat mračna první světové války.

Pomocná ruka dělníkům

Aurel Stodola byl velmi jemný člověk. Neměl rád násilí a podle vzpomínek svých blízkých trpěl, když viděl lidskou bolest. Když viděl množství vojáků, kterých boje zmrzačily na celý život, začal spolupracovat s německými lékaři na vytvoření umělé lidské ruky, kterou by se dalo pohybovat. V roce 1916 spolu se svými kolegy představil veřejnosti první ovladatelnou protézu ruky, na níž se prsty pohybovaly na základě tělem vysílaných povelů. Ruka sloužila dělníkům s amputovanou končetinou. Principy, které A. Stodola vytvořil, překonala až moderní mikroelektronika a 3D tisk.

Není turbína jako turbína

Už jako student se Stodola věnoval parním strojům. Při této akademické kratochvíli ho pohltila problematika parních turbín. Toto téma se mu stala osudovým do té míry, že mu přineslo i světovou slávu. Patřil mezi první odborníky, kteří se snažili kolem turbín vytvořit komplexní teorii jejich používání. Předpovídal jim totiž velkou budoucnost. V roce 1903 vydal dodnes čtenou knihu s názvem Parní turbíny a vyhlídky tepelných strojů. Je nutné dodat, že dnešní verze je asi tak pětinásobně větší, protože profesor Stodola do svého díla neustále začleňován všechny nové poznatky a teorie. Už v prvních vydáních se objevila tehdy neuvěřitelná novinka, kterou byla plynová turbína.

Za zmínku určitě stojí také významný Gouy-Stodolův zákon. Ten vysvětluje energetické ztráty termodynamických přeměn, které vznikají v důsledku jejich nezvratnosti.

Konstrukce tepelného čerpadla

Jen psát a učit, na to byl Aurel Stodola příliš velký zanícenec. Toužil přetavit své poznatky do praxe, což se mu také podařilo. Postavil nejen první tepelné čerpadlo na světě, ale asi i jedno z nejtrvalejších. Rok před odchodem do důchodu, do kterého odešel v roce 1929, zkonstruoval zařízení, které dodnes vytápí radnici v Ženevě. Principy a teorie, které vytvořil, najdete zhmotněné v téměř každé tepelné či jaderné elektrárně, které by bez jeho přínosu sotva byly tak významné, jako jsou dnes. Jeho turbíny pohánějí i lodě či ponorky. Tepelná čerpadla ani po dlouhých letech od vynalezení neztratila na své atraktivitě, ale patří k efektivním a vyhledávaným topným zařízením současnosti. Dokonce už jimi můžete své obytné prostory i chladit.

Návrat domů

Profesor Stodola sbíral v důchodu čestné doktoráty z nejlepších světových univerzit. Získal také několik významných ocenění, jako například zlatou medaili Jamese Watta (udělena v roce 1940 za celoživotní dílo, přičemž zde jeho věda o parní a plynové turbíně, jakož i o odstředivém kompresoru, byla označena za jedinečný čin v dějinách strojního inženýrství).

Přestože prožil většinu života v cizině, nezapomněl, odkud pocházel, ani na své demokratické smýšlení. Proto po vzniku Slovenského státu odmítl čestný doktorát od nové Slovenské univerzity v Bratislavě. Zemřel v roce 1942 ve Švýcarsku.