Kogenerační jednotka – hospodárná výroba tepla a elektřiny

Kogenerační jednotka s provozem na plyn vyrábí současně teplo a elektřinu. Se svým výkonem je navržena pro bytové objekty a obchodní provozy. Na straně tepla se bude kogenerační jednotka provozovat paralelně s kotlem. Obě topná zařízení jsou připojena k topnému zařízení k ohřevu topné a pitné vody.

Kogenerační jednotky Viessmann jsou týmoví hráči. Přináší do systému svou maximální účinnost, která je individuálně sladěna s příslušnými požadavky. Začíná to u systémové techniky, např. se skříňovými rozvaděči pro nadřazené regulační funkce a jde až po servisní smlouvy přesně podle požadavků.

Elektřina: pro vlastní potřebu – nebo k napájení do sítě

V jednotkách přesně podle požadavků se vyrábí elektřina pro vlastní potřebu. Nepožadovaná elektřina se napájí do veřejné sítě a hradí ji dodavatel elektřiny.

Teplo: účinnost a takřka bezeztrátové využití

Na rozdíl od centrálních elektráren se však přicházející teplo u kogenerační jednotky neztrácí. Teplo se napájí do vytápěcí sítě. Spolu s dalším topným zařízením, např. s kotlem, se budova takřka beze ztrát zásobuje elektřinou, teplem a teplou vodou. A: i potřeba chladu se dá částečně pokrýt spojením s absorpčním a adsorpčním chladicím zařízením.

Z čeho se skládá kogenerační jednotka?

Kogenerační jednotka se v podstatě skládá z motoru, synchronního generátoru a výměníku tepla. Synchronní generátor (pracovní stroj) s pohonem na spalovací motor (hnací motor) vyrábí 3fázový střídavý proud (trojfázový proud) s frekvencí 50 Hz a napětím 400 V, který se zpravidla využívá pro vlastní potřebu.

Elektrické napojení probíhá na nízkonapěťovou síť (rovina 0,4-kV). Zpravidla se budou kogenerační jednotky provozovat paralelně s veřejnou sítí. Použitím synchronních generátorů je principiálně možný i náhradní síťový provoz.

Přebytečnou elektřinu lze napájet do sítě dodavatele elektřiny. Motor odevzdá teplo, které se v takzvaném „vnitřním chladicím oběhu“ přijímá z mazacího oleje, chladicí vody motoru a spalin a přenáší přes deskový výměník tepla do vytápěcího systému.

Tento systém výroby a využití energie se nazývá kogenerace, protože se současně využívá  mechanická energie (síla), kterou vyrobí motor a termická energie (teplo), která se uvolní při pohonu generátoru.

Schéma funkce kogenerační jednotky

Spalovací motor s provozem na plyn pohání generátor. Teplo, které při tom vzniká, se přes výměník tepla odebírá chladicí vodě a spalinám a využívá se.

Kdy je kogenerační jednotka vhodná?

Aby se umožnilo ekonomicky vhodné použití kogenerační jednotky, musí se realizovat dlouhé doby chodu zařízení.

Čím déle může kogenerační jednotka vhodně odevzdávat teplo a elektřinu do systému, tím dřív se vrátí investice. Při navrhování je až na výjimky (například nouzový napájecí zdroj) v popředí teplo. Kogenerační jednotka je „řízená dle výroby tepla“.

Vhodné použití kogenerační jednotky Vitobloc se dá rychle přezkoušet

Protože se kogenerační jednotka vypočítává v podstatě přes pořizovací náklady za elektřinu, kterým se spotřebitel vyhne (a ne přes úhradu za napájení), musí se zohlednit i spotřeba elektrické energie v objektu. Z toho vyplývají tři jednoduché otázky, pomocí kterých lze rychle přezkoušet, zda je použití kogenerační jednotky Vitobloc vhodné:

●  je požadovaný výkon kotle nad 60 kW nebo spotřeba plynu nad 90000 kWh/a (vztaženo na horní výhřevnost)?

●  je roční spotřeba elektřiny nad 32000 kWh?

●  spotřebuje se současně teplo a elektřina?

Pokud lze všechny otázky zodpovědět pomocí „Ano“ a je-li k dispozici plynová přípojka, vyplatí se přesnější pozorování.