Co je vlhkost?

Zjednodušeně řečeno – vlhkost je obsah vodních par ve vzduchu. Rosný bod je teplota, při které se vzduch stává zcela nasyceným vodními parami. Při styku teplého vzduchu s chladným povrchem nějakého tělesa, jehož teplota je nižší než teplota rosného bodu vzduchu, dochází ke kondenzaci vodních par (tvoří se kapky). Čím je teplota vzduchu nižší, tím méně vlhkosti (vodních par) dokáže vzduch přijmout, aniž by docházelo ke kondenzaci.

Rozlišuje se vlhkost absolutní a relativní. Absolutní vlhkost se vyjadřuje v gramech vodních par vztažených na objem vzduchu. Relativní vlhkost se uvádí v procentech. Tento procentuální poměr je dán poměrem nenasyceného a nasyceného vzduchu. Převážná většina vlhkoměrů v bytech ukazuje relativní vlhkost vzduchu. Relativní vlhkost 100 % udává maximálně vlhký vzduch prosycený parami. Relativní vlhkost 0 % značí suchý vzduch zcela bez vlhkosti.

 

Zjišťování vlhkosti a rosného bodu

Vlhkost se měří vlhkoměry nebo jinými přístroji, které umožňují měření množství vodních par obsažených ve vzduchu. Rosný bod lze zjistit pomocí diagramu nebo měřicího přístroje určeného ke zjišťování rosného bodu.

Graf h-x diagram pro určení teploty rosného bodu

 

Graf ukazuje možnost zjištění rosného bodu v místnosti, kde byla naměřena teplota 27 °C a relativní vlhkost 45 %. Do diagramu se vynese naměřená teplota a relativní vlhkost vzduchu – žlutý bod, který je dán jako průsečík teploty 27 °C a relativní vlhkosti 45 %. Z bodu se spustí svislá čára (červená) na křivku nasycení (oranžová), 100% vlhkost tvoří spodní hranici diagramu. Z průsečíku s křivkou nasycení (zelený bod) se odečte na svislé ose vlevo (žlutá čára) teplota rosného bodu, zde je to 14 °C.

V současné době se pro zjištění rosného bodu používají speciální měřicí přístroje, které na displeji ukazují přímo velikost rosného bodu. Teploměr s integrovaným vlhkoměrem měří rosný bod. Po zapnutí přístroje je změřena teplota a vlhkost v místnosti. Zjištěný rosný bod nyní slouží jako referenční údaj zjištění nebezpečí kondenzace vlhkosti. Přístrojem lze např. zjistit, ve kterých místech je třeba zabránit vzniku vlhkých skvrn na stěnách.

 

Správná vlhkost vzduchu

Jak již bylo řečeno, správná vlhkost vzduchu v bytě nebo v domě je základem ke zdraví a ke spokojenému bydlení. Relativní vlhkost vzduchu je tedy nutné udržovat ve správných hodnotách. Doporučená správná vlhkost v bytě je v zimě 45 až 60 % a v létě pak od 40 do 55 %. Vždy by se mělo jednat o rozmezí 40 až 60 %. Komplikace s vlhkostí nastávají od podzimu do jara, kdy je venku chladno a vlhko, které se dostává do bytu (domu).  Pokud se v tomto období méně větrá, udržuje se v bytě vlhkosti více. Nejvyšší doporučená hodnota relativní vlhkosti je 60 % při teplotě vzduchu 20 °C v klasických obývaných místnostech, předsíni, chodbě, kuchyni a dalších obytných místnostech. Při vlhkosti větší než 60 % je třeba ji snížit. Velkou vlhkost lze snadno poznat zarosenými okny nebo zrcadly

 

Vliv vlhkosti na zdraví 

V důsledku přílišné vlhkosti vzduchu hrozí riziko vzniku plísní, bakterií a množení roztočů, kteří mohou způsobit vážnější onemocnění. Zvlášť při vyšší teplotě vzduchu lidé těžko snáší velké dusno. Starším občanům to může působit problémy s dýcháním nebo jiné zdravotní potíže. Při dlouhodobé vysoké vlhkosti vzduchu v bytě dochází k plicním chorobám, onemocnění dýchacích cest a k řadě dalších onemocnění. Plísně uvolňují nebezpečné spory, které způsobují rýmu, kašel a přispívají ke vzniku alergií.

Tabulka – ovlivnění člověka teplotou, při níž je vzduch nasycen vodními parami (rosným bodem)

 

Příčiny vzniku velké vlhkosti v budově

Zemní vlhkost, která vzlíná zdivem. Tato vlhkost se vyskytuje v budovách, kde je hydroizolace špatně provedená nebo zdivo vlhne vlivem zatékání povrchové vody za svislou část izolace nebo v místech porušení vodovodního, případně kanalizačního potrubí.

Déšť. Vlhkost může do budovy pronikat při dešti přes porušenou krytinu, nekvalitním oplechováním nebo nekvalitně provedeným utěsněním spár.

Vodní páry vznikající různou činností v bytě. Nadměrná vlhkost ze srážených vodních par s postupem času velmi kolísá a liší se také od místa k místu. Samotný provoz domácnosti, jako je vaření, žehlení, praní, sušení prádla a sprchování, má za následek vyšší vlhkost uvnitř domu. Sami lidé pokožkou a dýcháním odpařují značné množství vody. Za hodinu lidské tělo může uvolnit pocením až 150 g vodní páry, v koupelně při sprchování vznikne až 2600 g, při vaření 1200 g, sušením prádla v bytě 200 g, žehlením prádla také 200 g. Dalšími zdroji zvýšené vlhkosti mohou být akvária, terária apod.

 

Problémové místnosti

Těmi jsou ve většině bytů kuchyně a koupelna. Právě v obou z nich vzniká vlhkosti více než v jiných místnostech. Řešením je klasická ventilace, kterou se zajistí odvod vlhkého vzduchu. Z kuchyně se vlhkost odsává pomocí ventilátoru umístěného v digestoři. Koupelny jsou osazeny odbočkou ze vzduchotechnického potrubí. Vlhký vzduch se z kuchyně i z koupelny dostává potrubím mimo budovu.

Čím je více vzduchu a vlhkosti v domě, tím musí být průměr vzduchotechnického potrubí větší. Pokud jsou v rodinných domech „mokré provozovny“, je průměr potrubí poměrně velký. Těmito provozovnami mohou být např. rodinné pekárny, prádelny, penziony, restaurace apod.

 

Zajištění správné vlhkosti vzduchu

Pokud je vlhkost vzduchu velká, zmenšuje se dostatečným větráním, kvalitním zateplením domu, dobře těsnícími okny a dveřmi atd. V domě by se měl udělat průvan, aby se vyčistil vzduch a spolu s ním z domu zmizela i samotná vlhkost. Kromě klasického větrání oknem je efektivní možností také tzv. řízené větrání za pomoci domácí vzduchotechniky. Tento systém zajišťuje kontrolovanou výměnu spotřebovaného vzduchu v místnosti za čerstvý, filtrovaný venkovní vzduch, a tím i příjemné vnitřní klima a ochranu stavební konstrukce.

Obr.: Bytový větrací systém Vitovent – ventilační jednotky (decentrální) zajišťují v místnostech nepřetržitou výměnu spotřebovaného vzduchu za čerstvý vzduch a regulují vlhkost vzduchu.

 

Pokud se v domě větrá, a přesto se nedaří vlhkost snížit, pak je možným řešením používání odvlhčovače vzduchu, který vodu obsaženou ve vzduchu zachytí. Odvlhčovač je vhodný umístit do prostoru, kde vzniká nejvíce vlhkosti. Odvlhčovač je možné přemísťovat do jednotlivých místností podle potřeby. Jinou možností snižování vlhkosti jsou pohlcovače vlhkosti. Jsou to plastové nádoby, do kterých se vkládají tablety. Tableta absorbuje vlhkost a promění ji na vodu, která se vylije. Tablety se po rozpuštění v nádobě vyměňují.

Dalšími možnostmi jsou chemické prostředky, které se dají volně koupit. V nabídce je mnoho výrobků proti vlhkosti a plísním. K nejznámějším přípravkům patří Savo, postřiky označované jako biocid a další chemické prostředky. Většina z nich účinně odstraňuje plísně i kvasinky a ošetřené místo nejen dezinfikuje, ale některé prostředky také vybělí.

 

Drobné rady, jak bojovat s vlhkostí v bytě po vyprání prádla

1. Větrání místnosti. Pravidelné větrání nejen pomůže předcházet vzniku plísní, ale i vyprané prádlo bude schnout rychleji než ve vlhkém prostoru. Prádlo se nemá sušit v místnosti, kde není okno ani jiná možnost větrání.

2. Ždímání prádla. Podle druhu prádla je třeba ždímací režim pračky nastavit na co nejvyšší otáčky. Ždímání je možné ještě jednou zopakovat. Právě ždímáním prádla lze odstranit velké množství vlhkosti v místnosti.

3. Sušení prádla. Sušák na prádlo musí být umístěn tak, aby okolo něj volně proudil vzduch. Nemá být umístěn v blízkosti stěny nebo nábytku; vlhkost se na nich snáze uchytí. Je-li to možné, mělo by se prádlo sušit v místnosti s otevřeným nebo alespoň pootevřeným oknem, případně jiným způsobem.

 

Pomoci mohou i rostliny pohlcující vlhkost

Zdroj: Pexels

 

Listy některých bytových rostlin velmi dobře absorbují vlhkost. K těmto rostlinám patří kapradiny, břečťany, tilandsie, lopatkovec, fitónie, dypsis a další. Jiné pokojové rostliny fungují jako přírodní čističe vzduchu. Mají schopnost pohlcovat toxické látky, jako např. xylen, benzen, amoniak a formaldehyd. K těmto rostlinám patří chryzantémy, aloe vera, ledviník, fíkus drobnolistý (benjamin), dracéna, zelenec, chamaedorea, potos a další. Rostliny, které pohlcují vlhkost, nesmí být zaměněny za jiné, protože ostatní rostliny vlhkost v bytě spíše zvyšují.