Hlavní znaky podlahového vytápění
Vyžádejte si bezplatné poradenstvíStruktura článku
- Teplota topné vody
- Teplota podlahy při podlahovém vytápění
- Trubky pro podlahové vytápění
- Topné okruhy
- Výhody a nevýhody teplovodního podlahového vytápění
- Pohoda prostředí
- Možnosti ohřevu topné vody tepelnými čerpadly či solárními systémy
- Odlišnosti teplovodního a elektrického podlahového vytápění
- Elektrické podlahové vytápění
- Výhody a nevýhody elektrického podlahového vytápění
- Kombinace elektro-teplovodního vytápění
U teplovodního podlahového vytápění se teplo dodává do vytápěné místnosti přestupem z podlahy. V podlaze je proto zabudovaná značná část vytápěcí soustavy. Jaké jsou další znaky teplovodního podlahového vytápění?
Z energetického hlediska se doporučuje, aby podlahové vytápění bylo zřízeno v objektu, který splňuje tepelně-technické požadavky tak, že by průměrná tepelná ztráta měla být menší než 20 W/m3, eventuálně průměrná roční spotřeba tepla nižší než 70 až 80 kWh/m2. To znamená, že vytápěná budova by měla mít malou tepelnou ztrátu.
Teplota topné vody
Vytápění s radiátory má běžně teplotní spád 80/60 °C nebo 75/50 °C (teplota topné vody/teplota vratné vody) při venkovní teplotě -15 °C. Podlahové teplovodní vytápění má obvykle teplotní spád okolo 35/30 °C. Je to podstatný rozdíl, z kterého vyplývá, že zdrojem tepla podlahového vytápění může být vedle kotle také tepelné čerpadlo nebo solární systém.
Teplota podlahy při podlahovém vytápění
Teplota je různá v závislosti na druhu místnosti a také na tom, zda v ní lidé chodí obutí, nebo ne. Optimální teplota podlahy pro dlouhodobě sedící osoby se doporučuje 25 °C, pro stojící a chodící osoby 23 °C. Teplota podlahy by z hygienických důvodů neměla překročit 29 °C. Vyšší teplota podlahy může být v místnostech s kratší dobou pobytu, například v koupelnách a u bazénů.
Trubky pro podlahové vytápění
Montáž se provádí s trubkami o různých průměrech, obvykle 10 × 2 mm, 12 × 2 mm, 16 × 2 mm, 17 × 2 mm a 18 × 2 mm. Podlahové vytápění se instaluje z trubek z vhodného plastu, z kombinace plast-kov nebo z mědi.
K běžně používaným materiálům patří síťovaný polyetylen (PE-X), vícevrstvá trubka PEX-AL-PEX, vícevrstvá trubka plast-měď-plast, polyetylen (PE-RT), polypropylen (PP), polypropylen PP-RCT (PP-RCT/AL/PP-RCT), polybutylen (PB) a měď (Cu).
Nejčastěji se používá síťovaný polyetylen a polyetylen RT, jelikož jsou cenově nejvýhodnější a kvalitou vyhovují požadavkům na teplovodní podlahové vytápění.
Topné okruhy
Každý topný okruh je samostatný celek. Ze zdroje tepla se topná voda přivádí do rozvaděče tepla. Rozvaděč se skládá z rozdělovače a sběrače. Rozdělovač je obvykle označen červeně a nalézá se v horní části rozvaděče, sběrač je pod ním.
Rozvaděče tepla se vyrábí jak pro malé domy (málo topných okruhů), tak pro velké domy (12 i více topných okruhů). Ve velmi velkých budovách mohou být i dva nebo tři rozvaděče tepla, případně více menších rozvaděčů – v každém vytápěném podlaží samostatně.
Výhody a nevýhody teplovodního podlahového vytápění
Mezi hlavní výhody podlahového vytápění patří:
- vytápěcí soustava nezabírá užitný prostor místnosti (je zabudována v podlaze)
- nižší spotřeba energie na vytápění ve srovnání s radiátory
- možnost využití tepelných čerpadel a solárních panelů jako zdroje tepla,nižší teplota vzduchu než u radiátorů při stejném pocitu tepelné pohody
- lepší rozvrstvení teplot a menší cirkulace vzduchu (nižší prašnost)
Relativní nevýhody:
- požaduje se kvalitní projekt dodaný oprávněnou organizací k této činnosti a vysoká kvalita práce, neboť následné opravy jsou spojeny s nutností bourat podlahu
- podlaha (nášlapná vrstva) musí být z materiálu, který velmi dobře propouští teplo
- nábytek v místnostech musí mít nožičky, aby se teplo mohlo šířit i z prostoru pod ním
- delší doba reakce na změny požadavku na teplo
Pohoda prostředí
Příjemné vytápění budov je takové, kdy je u podlahy vyšší teplota vzduchu než v prostoru nad hlavou. Z hlediska hygienického je vhodné mít „nohy v teple“ a přitom dýchat chladnější vzduch.
Rozložení teploty vzduchu u podlahového vytápění je mnohem lepší než u radiátorového vytápění. Rovnoměrnější výškové rozložení teplot vzduchu v místnosti u podlahového vytápění značně pomáhá pocitu dobré tepelné pohody.
Možnosti ohřevu topné vody tepelnými čerpadly či solárními systémy
Podlahové vytápění používá vodu s teplotním spádem 35/30 °C. To umožňuje využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů k ohřevu topné vody pro tento způsob vytápění domů.
Při velkých venkovních mrazech se voda ohřeje pomocí tepelného čerpadla nebo solárního systému na určitou teplotu a podle potřeby se na vyšší teplotu dohřeje plynovým kotlem. Při tomto způsobu ohřevu vody je do otopné soustavy zapojena akumulační nádoba.
Odlišnosti teplovodního a elektrického podlahového vytápění
Teplovodní podlahové vytápění dodává teplo do vytápěných místností vodou v trubkách. Použité trubky jsou z různých materiálů, různých průměrů a vzdáleností od sebe. Ukládají se do systémových desek, lišt nebo jiných konstrukčních prvků.
Elektrické podlahové vytápění je zcela odlišného typu. Pro jeho zřízení je třeba mít dostatečně dimenzovanou elektrickou přípojku a rozvody. Podobně jako teplovodní vytápění má i to elektrické samostatné topné okruhy. Každý elektrický okruh podlahového vytápění se připojuje na samostatný jistič.
V praxi se používá také elektro-teplovodní podlahové vytápění, které je kombinací obou způsobů – v podlaze jsou zabudovány jak teplovodní trubky, tak i elektrické topné kabely.
Elektrické podlahové vytápění
V podlaze jsou zabudovány volně ukládané elektrické topné kabely, topné kabely pevně upevněné v rohožích nebo elektrické topné fólie. Velikost vytápěné plochy může být třeba jen 1 m2 (např. v koupelně), ale i desítky m2 (ve velkých místnostech).
Základem tohoto způsobu vytápění je elektrický topný kabel, který musí do vytápěné místnosti předat takové množství tepla, aby byly pokryty tepelné ztráty. Kabely elektrického podlahového vytápění lze přizpůsobit na jakýkoliv půdorysný tvar vytápěné místnosti.
Výhody a nevýhody elektrického podlahového vytápění
Elektrické vytápění je značně odlišné oproti teplovodnímu, proto jsou i některé výhody a nevýhody jeho zřízení a používání jiné.
Výhody v porovnání s teplovodním podlahovým vytápěním jsou následující:
- jednodušší konstrukce (bez trubek a cirkulace otopné vody)
- neprovádí se tlaková zkouška potrubí
- provozní zkouška armatur a dalších částí soustavy
- odpadá odvzdušňování, seřizování armatur atd.
- vysoká účinnost elektrické otopné soustavy (dosahuje až 99 %) daná přeměnou elektrické energie na teplo v místě potřeby.
Relativní nevýhody:
- požaduje se kvalitní projekt dodaný oprávněnou organizací k této činnosti a vysoká kvalita práce, neboť následné opravy jsou spojeny s nutností bourat podlahu
- elektrická přípojka a elektrické rozvody musí být dostatečně dimenzovány,velké množství elektrických jističů (samostatně pro každý topný okruh)
- vyšší provozní náklady
Kombinace elektro-teplovodního vytápění
Tento způsob je označován také jako systém duálního vytápění. Může se použít pro vytápění všech místností v domě nebo pouze některých místností. Teplovodní podlahové topení je v tomto případě hlavním zdrojem vytápění.
Elektrické podlahové topení se využívá hlavně k rychlému vytopení místností při poklesu venkovních teplot v přechodném období (podzim a jaro). Jak teplovodní, tak i elektrické podlahové topení se mohou zapínat samostatně.