Kotle na pelety či kusové dřevo?
Vyžádejte si bezplatné poradenství
Popularita kotlů na biomasu neustále narůstá a není se čemu divit. Níže uvedené negativní dopady na životní prostředí, biomasa jako obnovitelný zdroj energie, dostupnost, vysoká účinnost a výhodná cena jsou argumenty ve prospěch instalace těchto topných zařízení v domácnostech.
Rozlišujeme několik druhů kotlů na biomasu. Podle paliva (resp. biomasy) rozeznáváme kotle na dřevěné pelety, brikety nebo kusové dřevo. Podle spalování paliva v kotli lze rozdělit kotle na ty, které disponují roštem na spalování pelet nebo briket a ty, ve kterých dochází ke zplyňování dřeva. V domácnostech se obvykle využívají dva typy kotlů, a to kotel na spalování dřevních pelet a kotel na zplyňování dřeva. Tyto si popíšeme v textu blíže.
Kotel na spalování dřevných pelet
Jednou z největších výhod u tohoto typu kotlů je komfort při jejich provozu. Součástí těchto typů kotlů je zásobník na palivo, který je v některých případech zabudovaný v tělese kotle, nebo je mimo kotel v další místnosti budovy a je vybaven regulovatelným podavačem paliva. Funkce kotle jsou řízeny řídící jednotkou, která je již v této době nedílnou součástí všech kotlů. Princip fungování takového typu kotle je následující.
Pokud je potřeba vytápět, nebo je potřeba nastartovat kotel, podavač pelet nasype pelety do spalovacího prostoru a hořák na pelety zabudovaný v tělese kotle zapálí přivedené pelety. Pokud v kotli dosáhneme požadovaného výkonu, výkon hořáku se sníží (přisype se menší množství pelet). Pokud již dále není potřeba spalovat další palivo, hořák se vypne a pelety dohořívají.
Zásobník a obsluha kotle
Jak jsme již uvedli výše, pelety jsou umístěny v zásobníku. Zásobník se nachází buď v tělese kotle (zásoba pelet stačí v závislosti na objemu zásobníku na 1–10 dní), nebo je zásobník pelet umístěn mimo tělesa kotle (zásoba pelet na celou topnou sezónu) a pelety jsou dodávány do kotle pomocí podavače pelet. Zásobník může být nějaká nádoba, nebo dokonce, to může být místnost, která je součástí kotelny. Případně je možná i kombinace místnosti pro skladování pelet a nádoby na pelety v blízkosti tělesa kotle. Výhodou takového typu zásobníku jsou nižší náklady na dovoz paliva k vám domů, protože tento dovoz stačí realizovat jednou nebo dvakrát v roce s ohledem na velikost skladovacího prostoru.
Pelety jsou do hořáku přemísťovány automaticky podavačem. Tento podavač je obvykle šnekový s pružnou hadicí, která je připojena na plnící trubku a obsahuje rovněž bezpečnostní klapku proti zpětnému vznícení pelet. Spalovací prostor je potřeba čistit a popel z kotle vybírat jednou za 1 až 30 dní. To závisí na kvalitě spalovaných pelet a velikosti nádoby na popel. Pokud spotřebitel požaduje vytápění s minimální obsluhou, je možnost kotel vybavit automatickým odpopelňovacím systémem.
Kotel na zplyňování dřeva
Zplynování dřeva je složitý chemický proces, kterým se pevná paliva mění na plynná, přičemž vzniká pevný odpad. Celkově má zplynování dřeva zásadní vliv na vyšší využitelnost paliva. V porovnání s klasickým roštovým spalováním dřeva zůstává při zplyňování dřeva minimum pevných částí. Avšak pokud jde o dodávku paliva, není tento typ kotle plně automatický a je nutné doplňovat palivo dvakrát až třikrát denně. Tyto typy kotlů disponují odtahovým ventilátorem, který brání úniku kouře z kotle do kotelny při doplňování paliva.
Další funkcí odtahového ventilátoru je zajištění kontinuálního odvodu spalin do komína, a proto je čištění kotle a vybírání popela bezprašné a bez zakouření kotelny. Příslušenstvím těchto kotlů je i tryska na zplynování a rošt. Tryska na zplyňování vhání vzduch do spalovací komory na podporu hoření. Funkcí roštu je optimální vyhoření paliva a odpopelnění během provozu kotle.
Doplňování paliva a regulace vzduchu
Velikost paliva, resp. kusového dřeva, které můžeme používat, závisí na velikosti spalovacího prostoru, kterým konkrétní kotel disponuje. U kotlů s menším spalovacím prostorem jde o délku polen od 30 do 50 cm a s větším spalovacím prostorem od 50 do 100 cm. Při výběru je potřeba zvážit také jejich výkon a způsob regulace přebytku vzduchu. Regulací vzduchu zajišťujeme dokonalé zplynění paliva.
Zatímco u určitého typu kotle je regulace primárního přívodu vzduchu pouze manuální, u modernějších typů je regulace přebytku vzduchu řízená pomocí tzv. Lambda sondy, tudíž je automatická. Pod manuální regulací chápeme snadné otáčení ventilu. Tento typ kotlů se využívá na vytápění malých prostorů (nejčastěji chaty). Spotřeba kusového dřeva u tohoto typu kotle se pohybuje asi od 4 kg/hod pro kotel s výkonem 18 kW až po 18 kg/hod pro 80 kW.
V našem klimatickém pásmu je spotřeba dřevěných polen za jednu topnou sezónu pro dům o rozloze 150 m2 (s výkonem kotle od 18 kW do 25 kW) přibližně 12 m3.
Výběr kotle na biomasu
Kotle na biomasu představují ekologické řešení vytápění. Při rozhodování mezi kotlem na pelety nebo kotlem na dřevo je potřeba zvážit několik faktorů, jako např. intervaly dokládání paliva (pelety stačí dokládat do zásobníku jednou za den nebo jednou za několik dní, dřevo dokládáme do kotle 2 až 3krát denně), prostorové možnosti (rozloha technologické místnosti a skladovacího prostoru u kotlů na pelety je minimálně 30 m2), intervaly čištění od popela (při vytápění peletami je to jednou za 2–6 týdnů, při vytápění dřevem obvykle jednou za den), náklady a dostupnost atd.
V každém případě si však nechte poradit od odborníka, abyste investovali do topného zařízení, které je nejvíce vyhovující pro vaše životní podmínky.