Vytápění nejsou jen náklady na palivo
Vyžádejte si bezplatné poradenstvíAčkoliv si mnoho lidí pod náklady na vytápění představí pouze cenu paliva, není to všechno. Zahrnout musíte nejen investici do zdroje vytápění, ale také náklady na pravidelnou údržbu, kontroly a revize kotlů či komínů. Ty se samozřejmě při různých zdrojích vytápění podstatně liší.
Ceny energií, paliv, ale i topných zdrojů nebo instalačních prací se postupem času mění (prudký nárůst vidíme zejména v posledních měsících). Cenové odhady v tomto článku berte pouze jako orientační. Uvádíme je vždy pro dům s plochou 150 m2 a tepelnou ztrátou 7 kW, obývaný čtyřčlennou rodinou včetně dvou dětí. V ceně je vždy započten i ohřev teplé užitkové vody.
Ceny za instalaci se mohou zdát vysoké, protože jsou v nich vždy započítány veškeré náklady. Patří sem náklady na koupi a instalaci kotle, topné soustavy (kombinace podlahového vytápění a radiátorů), případně náklady na plynovou přípojku, komín, sklad paliva, akumulační nádrž apod.
Nejjednodušší je elektřina
Hlavní složkou investice do vytápění je cena topného zdroje a náklady na instalaci. V tomto ohledu jednoznačně vyhrává elektřina – elektrické kotle či podlahové vytápění jsou poměrně levné a nenáročné na realizaci. Nepotřebují žádný komín ani žádný speciální prostor. Pokud nepoužijete akumulační zásobník na teplovodní topení, kotel skryjete i pod schody, do koupelny nebo do kuchyně. Elektrické vytápění však potřebuje silnou el. přípojku (případně výměnu jističů), jejíž předělávka může investici o několik tisíc korun prodražit.
Náklady na realizaci vytápění elektrickým kotlem s akumulací pro uvedený modelový dům začínají na cca 155 000 Kč. Při elektrickém podlahovém vytápění (rohože) to je cca 80 000 Kč včetně bojleru na přípravu teplé vody.
Komín nepotřebují ani tepelná čerpadla, která jsou na vytápění ještě levnější než plynové kondenzační kotle. Na rozdíl od kotlů se však jedná o poměrně složitá zařízení, která navíc pracují s chladivem. Jejich instalace a údržba je tedy nákladnější, nemluvě o čerpadlech země-voda s prostorově náročnými zemními kolektory nebo vystrojených vrtů a nebo o čerpadlech voda-voda s potřebou sacích a vsakovacích studen nebo vrtů.
Nejlevnější je tepelné čerpadlo typ vzduch-voda, náklady na realizaci vytápění pomocí něj začínají na 274 000 Kč. Tato čerpadla však v silných mrazech ztrácejí účinnost, v oblastech s tuhými zimami jim tedy musí vypomáhat kotel, což může investici o pár desítek tisíc korun navýšit.
Co se týče plynových kotlů, u nich už do hry vstupuje instalace komína (ačkoliv méně nákladná než u kotlů na tuhá paliva) a také realizace plynové přípojky. Nejen kotel, ale i přípojka a komín musí být podrobovány pravidelným revizím. Samozřejmě, vytápění se dá řešit i samostatnými plynovými topidly ve více místnostech, při tomto řešení ale stoupají náklady na rozvody plynu.
Náklady na pořízení vytápění plynovým kondenzačním kotlem začínají v případě našeho modelového domu na cca 220 000 Kč.
U kotlů na tuhá paliva, zejména u těch na biomasu (např. dřevní štěpka nebo pelety), je atraktivní zejména cena paliv, která patří mezi nejlevnější. Jejich samotná kupní cena je však vyšší než u plynových a elektrických kotlů. I v tomto případě je nutná instalace a pravidelná údržba komína. Kromě toho musíte mít dostatek prostoru i pro sklad tuhého paliva.
Obsluha kotle na tuhé palivo je náročnější na čas, musíte pravidelně doplňovat palivo a vysypávat popel. Do velké míry to řeší automatické kotle na pevná paliva, ani s nimi však nedosáhnete takového komfortu používání jako s elektrickými nebo plynovými kotli či s tepelnými čerpadly. Navíc je nutné palivo pravidelně nakupovat nebo si ho nechat přivážet, což opět může náklady na vytápění navýšit. Například pořízení vytápění pomocí kotle na pelety vás v našem modelovém příkladu domu vyjde na cca 280 000 Kč, při dřevní štěpce je to kolem 265 000 Kč.
Nejlevnější je štěpka
Ani situace ohledně nákladů na paliva není jednoduchá. Kromě samotné ceny za měrnou jednotku paliva totiž musíte počítat i s účinností topného zdroje, výhřevností daného paliva a mnoha dalšími parametry. Celkový výpočet je poměrně zdlouhavý, pro porovnání však uvádíme zjednodušenou tabulku.
Ceny jsou přepočteny pro uvedený modelový dům s plochou 150 m2 a tepelnou ztrátou 7 kW, ve kterém žije čtyřčlenná rodina (z toho dvě děti). Jak se dalo očekávat, nejdražší na topení je elektřina (přestože tabulka počítá i s využitím tzv. nočního proudu), nejlevnější teplo vyrobíte pomocí kotle na dřevní štěpku. Překvapivě je na tom tepelné čerpadlo, které je díky vysoké účinnosti ještě méně energeticky náročné než plynový kondenzační kotel.
Situace se však mění, pokud vezmeme v úvahu již dříve zmíněné vstupní náklady – tj. cena za topný zdroj, realizace komína, skladu na palivo atd. Najdete je ve sloupci Investice a údržba, v kterém jsou započítány i náklady na údržbu systému, jako pravidelné prohlídky kotle či komína, případné opravy atd. Tyto náklady jsou pak přepočteny na 1 rok s ohledem na životnost jednotlivých komponent (např. u kotlů je to cca 15 let).
Z pohledu celkových ročních nákladů (poslední sloupec vpravo) jsou na tom opět nejlépe kotle na biomasu (dřevní štěpka, pelety) spolu s plynovým kondenzačním kotlem.
Tabulka – Porovnání ročních nákladů na zřízení a provoz topného systému (zdroj: vytapeni.tzb-info.cz):
*Suma v tabulce odpovídá 12 × měsíční platbě za plyn/elektřinu podle typu vytápění. Jde o fixní poplatky za distribuci,přípojku apod. Položka je uvedena samostatně, protože je společná pro vytápění i přípravu teplé vody.
Návratnost ovlivní i dotace
Při výběru způsobu vytápění byste měli posuzovat i návratnost investice a dostupnost daného řešení.
Pro ilustraci – vytápění elektřinou je sice nejdražší, zároveň však vyžaduje nejmenší vstupní investici. Své místo má tedy v pasivních nebo nízkoenergetických domech, kde by byla návratnost investice do tepelného čerpadla nebo drahého kotle na biomasu vzhledem k nízkým energetickým nárokům příliš dlouhá. U plynu se zase neobejdete bez přípojky nebo zásobníku. Pokud bydlíte v těžko dostupných oblastech, může být problémem zase dovoz tuhého paliva atd.
Náklady na energie a návratnost navíc může ovlivnit i využití dalších technologií či opatření ke snížení tepelných ztrát. Např. zateplení může snížit náklady na vytápění i o 40 %. Další energii ušetří solární ohřev, při el. vytápění fotovoltaické panely či správné využití akumulace tepla v podlaze nebo v teplovodním zásobníku.
V České republice jsou k dispozici různé dotační programy jako Kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám, které náklady za moderní druh vytápění sníží. Dotace můžete získat nejen na zateplení, ale i na různé druhy kotlů, tepelná čerpadla, solární a fotovoltaické panely a na mnoho dalších opatření. Díky těmto dotacím se pro vás stanou dostupnými i jinak finančně náročné technologie, které vám ale v konečném důsledku ušetří peníze a odlehčí životnímu prostředí.