Hospodárnost provozu kotlů je zajištěna digitální regulací, např. typu Ecotronic. Touto regulací je možné řídit až tři topné okruhy. Regulační systém obsahuje grafický a dobře čitelný displej s víceřádkovým textem, který usnadňuje nastavení všech důležitých parametrů kotle pro hospodárný provoz.

Moderní kotle na pelety splňují požadavky na produkci malého množství emisí. Od 1. 9. 2022 je zakázáno používat kotle 1. a 2. emisní třídy. Protože kotle mají životnost minimálně 20 let, je třeba kupovat kotle nejlépe 5. emisní třídy (třída energetické účinnosti A+) a kotle splňující požadavky na ekodesign.

 

Konstrukce kotle

Hořák na pelety u většiny kotlů malých výkonů (pro rodinné domy) je zabudován v přední části kotle ve dvířkách spalovací komory. Tato komora je vyložena keramickými tvarovkami pro optimální dohoření plamene s vysokou účinností a slouží také jako prostor pro popel. V zadní části kotle je umístěn trubkový výměník. Kotle, které šetří prostor kotelny, mají zásobník paliva umístěn ve své horní části. Tím jsou minimalizovány vnější rozměry a zároveň sníženy nároky na potřebný prostor v kotelnách.

Pro zvýšení účinnosti spalování se kotle vybavují regulací primárního a sekundárního vzduchu s podporou sondy Lambda. Zabudovaná Lambda sonda a čidla teploty spalin kontrolují proces spalování a zajišťují, aby se pelety optimálně a úplně spálily.


Obr. Spalovací prostor kotle na pelety a šnekový dopravník pelet (zdroj: Viessmann)

 

Kotle na pelety se vyrábí v poloautomatické a plně automatické variantě. U poloautomatického topení staršími kotli musí majitel plnit pelety ručně do zásobní nádržky. Odtud se dostanou po dávkách ke spalinové komoře. U plně automatické verze není tato práce nutná. Místo toho se palivo dostane přes dopravník ze skladovacího prostoru přímo ke kotli.

Kotle se vyrábějí ve stacionárním a nástěnném provedení. Stacionární jsou robustní konstrukce postavené na podlaze, materiál je silnostěnný, kotle jsou těžké a mají dlouhou životnost. Nástěnné kotle jsou lehčí a mohou být zavěšeny na stěnu v kotelně.

Některé typy kotlů na pelety lze přestavit také na spalování kusového dřeva. Výrobci však nabízejí kotle na spalování více druhů paliv. Tyto kotle mohou spalovat například dřevo a pelety, uhlí a pelety nebo lehký topný olej a pelety. Kotle mají k tomu uzpůsobené spalovací komory a další díly.


Obr. Topný kotel Vitoligno 250-F vhodný pro štípané dřevo, dřevní pelety, dřevní štěpku, dřevěné brikety, zbytkové dřevo s hoblinami a kusové dřevo (zdroj: Viessmann)

 

Technické parametry kotlů na pelety

Parametry kotlů mají velmi různé hodnoty. Kotle pro vytápění rodinných domů mohou mít tepelný výkon minimální např. jen 3 kW a maximální až 20 kW. Kotle na pelety určené pro vytápění velkých budov mají tepelný výkon až 100 kW, případně i více. Následující parametry je třeba brát jako informativní. Mají dát přehled o tom, jaké parametry kotle na pelety mohou mít:

  1. provozní teplota kotle: závisí na okamžité potřebě vytápění dle venkovní teploty; pohybuje se v širokém rozsahu 38—70 °C,

  2. teplota spalin: snahou vždy je, aby teplo neodcházelo komínem, ale bylo co nejvíce využito kotlem; tato teplota se pohybuje nejčastěji v rozmezí 75—115 °C,

  3. emise CO: uvádí se v jednotkách miligramů na množství tepla v megajoulech; ekologicky šetrné kotle produkují množství CO pod 50 mg/MJ,

  4. emise prachu: je to další z ekologických parametrů, který se sleduje, uvádí se v jednotkách miligramů na množství tepla v megajoulech; moderní kotle na pelety produkují méně než 10 mg prachových částic/MJ,

  5. účinnost: je důležitý parametr z hlediska hospodárnosti provozu kotle, pohybuje se v rozmezí 82 % až 94 %; větší účinnost mají kotle elektronicky řízené s dobrou regulací.

Výroba pelet

Peleta je palivo vyrobené z dřevního odpadu při zpracování řeziva a související nábytkářské výrobě. Tímto odpadem je nejčastěji smrková hmota bez obsahu kůry. Výroba probíhá na peletizační lince výhradně z čistých dřevěných pilin a hoblin. Vysušená dřevní hmota je tlakem a teplem formována do svého válcovitého tvaru.

Pelety se vyrábějí v průměrech od 6 mm až do 25 mm a v délkách od 10 mm až do 50 mm. Pelety větších průměrů (nejčastěji od 30 mm výše) se vyrábějí s kruhovým otvorem uprostřed. Otvor umožňuje přístup spalovacího vzduchu i uprostřed pelety a tím lepší hoření. Vyrobené pelety se balí do pytlů o různé hmotnosti, podle výrobce to je od 10 kg do 50 kg.

Vlastnosti pelet

Výhřevnost – pohybuje v rozmezí od 16 MJ/kg do 19 MJ/kg. Větší výhřevnost mají pelety dobře prosušené.

Ohleduplnost k životnímu prostředí – vzniká minimální množství popela a nízké emise při jejich spalování, pelety patří do kategorie paliv z trvale obnovitelných zdrojů, pelety skladované v suchém prostředí mají neomezenou životnost.

Popelnatost – u certifikovaných pelet max. 0,5 %, u necertifikované popelnatost max. 2 %. Popel z dřevěných pelet je díky obsahu draslíku vhodný jako hnojivo do zahrádky.

Obsah vody – max. 10 %, což zaručuje dobrou výhřevnost; vlhké pelety by se mohly na vyšší hromadě při skladování rozsypat, tomu je nutno zabránit.


Obr. Pelety (zdroj: Viessmann)

 

Skladování a přeprava pelet ve výrobě

Jak surovina (dřevní odpad), tak i hotové pelety se musí skladovat i přepravovat v suchém stavu. Už při malé vlhkosti pelet nelze zaručit bezchybné a účinné spalování. Pro přepravu pelet od výrobce k prodejcům či odběratelům se rozlišují pelety balené nebo volně sypané. Balení pelet je do plastových pevných obalů, které nepropouštejí vlhkost. Volně sypané pelety se přepravují nákladními vozidly v silech. Na místě odběru se dopravují z auta hadicemi foukáním stlačeným vzduchem do místa skladování.

Skladování a přeprava pelet ve vytápěné budově

Skladování pelet v budově je možné buď v pytlích, ve volném prostoru nebo v silu. V případě, že se jedná o volné skladování, je nutno zajistit větrání skladu tak, aby pelety nemohly navlhnout.

Sací systém z prostoru

Pelety jsou skladovány volně na podlaze v suchém, větraném a k tomu určeném prostoru. Využitý skladovací prostor nesousedí přímo s kotelnou. Vzdálenost dopravování sacím systémem je až 15 metrů. Pro dopravu lze využít flexibilní potrubí, které se přizpůsobí potřebným záhybům v nepravidelné místnosti.

Sací systém ze sila

 Pelety jsou skladovány v silu (velké nádobě) v budově. Využití tohoto způsobu skladování je opět v případě, že je skladovací prostor vzdálen od kotelny (nesousedí spolu). Skladovací sila mají objem od 800 litrů do 4000 litrů.

 


Obr. Doprava pelet do kotle sacím systémem (zdroj: Viessmann)

 

Šnekový dopravník z prostoru 

Pelety jsou skladovány volně v suchém větraném prostoru k tomu určenému. Skladovací místnost sousedí s kotelnou a vzdálenost je malá, takže pro přepravu pelet je vhodný šnekový dopravník.


Obr. Doprava pelet do kotle šnekovým dopravníkem (zdroj: Viessmann)

 

Šnekový dopravník ze sila 

Pelety jsou skladovány v silu v budově. Skladovací místnost sousedí s kotelnou a vzdálenost je malá. Pro přepravu pelet je vhodný šnekový dopravník.

Ruční plnění

 Zásobník na pelety je umístěn vedle kotle nebo nad kotlem. Objem zásobníku je od 200 litrů do 600 litrů. Z pytlů se pelety ručně sypou do zásobníku.

Shrnutí na závěr

Vytápění peletami je vhodné, protože je to obnovitelný zdroj, jde o šetrný přístup k přírodě – ekologii. Pro vytápění peletami se vyrábí kotle malých výkonů pro rodinné domy i velkých výkonů pro velké budovy. Zájemci si mohou vybrat kotel pouze na pelety nebo v kombinaci s jiným palivem. Všechny moderní kotle na pelety mají vysokou účinnost a automatické řízení provozu.

Pelety mají dobré vlastnosti pro vytápění. Při jejich dopravě a skladování však musí být opatrná manipulace. Přeprava pelet je možná v pytlích, nebo se volně ložené přepravují v zásobnících na nákladních automobilech. Pytle s přepravovanými peletami se nesmí poškodit, aby se na pelety nedostala vzdušná vlhkost, v jejímž důsledku by se pelety mohly poškodit.