Regulací teploty se snažíme dosáhnout tzv. tepelnou pohodu, tj. stav, kdy člověk nepociťuje ani teplo, ani chlad. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují tepelnou pohodu člověka. Dělíme je na subjektivní a objektivní. Mezi subjektivní patří např. tělesný a psychický stav člověka, věk a schopnost přizpůsobit se určité teplotě. Mezi objektivní je zařazena teplota vzduchu, vlhkost vzduchu nebo rychlost proudění v prostoru.

Kvantitativní regulace

Významem regulace je sice především zajištění tepelné pohody, ale v neposlední řadě se jí snažíme dosáhnout i úsporu finančních prostředků na energie. Podle toho, jakým způsobem teplotu regulujeme, můžeme počítat s větším či menším teplotním komfortem nebo nižšími či vyššími úsporami na energiích.

Nejjednodušším způsobem regulace teploty je tzv. kvantitativní regulace, která je regulována skokově. V praxi to vypadá tak, že pouhým otočením uzavíracího ventilu na radiátoru snížíme množství teplé vody proudící do radiátoru. Avšak na takovou změnu zdroj tepla (např. kotel) zareaguje později, a tím se zvyšují ztráty tepla. Přestože jsou investiční náklady na tento druh regulace nízké, z energetického hlediska je tento princip méně efektivní. Kvantitativní regulace se používá především při vytápění malých prostor, kde nedochází k častým změnám potřebných teplot.

Klasickým příkladem kvantitativní regulace je použití prostorového termostatu, tj. zařízení, které je schopno udržovat v místnosti nebo prostoru stálou teplotu. Termostat je umístěn v referenční místnosti a na ní pak závisí teplota v místnostech ostatních. Je proto důležité dbát o správný výběr místa, kde bude termostat. Neustále však zároveň zůstává možnost regulovat teplotu i pomocí ventilů na radiátorech.

Kvalitativní regulace

Dalším typem regulace je kvalitativní regulace, u níž se nemění množství teplé vody proudící do topného zařízení (tak jako je tomu u kvantitativní regulace), ale mění se samotná teplota dané vody. Teplota vody se mění s výkonem kotle, který reaguje na teplotu v určité referenční místnosti. Pokud potřebujeme snížit teplotu, do kotle je přiváděno méně paliva, a tím se sníží teplota vody z kotle. A naopak, pokud je potřeba zvýšit teplotu v místnosti, kotel zintenzivní svůj výkon, a tím vzroste i teplota vody, která dále putuje do topných těles, např. radiátorů. Tento typ regulace je ve srovnání s kvantitativní regulací energeticky efektivnější, ale zároveň jsou i investiční náklady vyšší. Kvalitativní regulace se vyplatí ve větších prostorách, s více pokoji.

Typickým příkladem kvalitativní regulace je tzv. ekvitermní regulace. Pod pojmem ekvitermní regulace rozumíme regulaci teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě. U tohoto typu regulace je měřena tedy nejen teplota v místnosti, ale i teplota venkovní a teplota zdroje tepla. Teplota v domácnosti je tedy automaticky přizpůsobena aktuální situaci v domácnosti, počasí a teplotním požadavkům (např. rozdílné teploty podle dnů či času).

Ekvitermní regulátory jsou již samozřejmou výbavou nejmodernějších kotlů a jsou schopny se přizpůsobit konkrétnímu rodinnému domu tak, aby byl tepelný režim co nejoptimálnější, vyhovoval všem zadaným požadavkům, a to s ohledem na co nejvyšší úsporu spotřebované energie.

Sledování teploty v domě

Regulace teploty v domě probíhá pomocí řídící techniky, ale i ta potřebuje nějaké informace o průběhu teploty v domě. Nejjednodušším způsobem regulace je zvolení jedné tzv. referenční místnosti a měření teploty ve zvolené místnosti. Druhým způsobem je to, že řídící jednotka bude měřit venkovní teplotu vzduchu. Pro kvalitnější regulaci jsou uvažovány obě hodnoty najednou. Podle těchto teplot se řídící jednotka rozhodne, zda výkon zdroje tepla zvýší nebo sníží. Pokud však plánujete celkovou přestavbu topného systému, potom je vhodné volit kombinaci kvantitativní a kvalitativní regulace.

Kombinací obou typů regulace měříme a regulujeme více veličin, jako je teplota vytápěcí vody, výkon kotle, množství vytápěcí vody atd. Tento typ regulace představuje sice vyšší investiční náklady, ale zajišťuje vysokou úroveň vytápění a investice se nám časem vrátí v podobě ušetřených peněz za vytápění. S takovým typem regulace má uživatel možnost zvolit teploty v jednotlivých místnostech, dokonce i zvolit harmonogram regulace zdroje tepla během dne. Například pokud ví, že od 8–15 hodin nikdo nebude doma, tak během této doby topné těleso automaticky sníží výkon na minimum, a tím šetří peníze.

V dnešní době je uživatel schopen ovládat tuto regulaci pomocí aplikace ve svém smartphonu, tabletu či osobním počítači. V rámci jednotlivých místností jsou doporučeny následující teploty: obývací pokoj 20–22 °C, dětský pokoj kolem 20 °C, ložnice a kuchyň 16–18 °C, koupelna 24 °C a chodba cca 15 °C.

Na závěr

Při koupi topného zařízení do domácnosti je regulace pomocí prostorového termostatu a ekvitermní regulace ve většině případů v ceně zařízení. Avšak pokud ne, je potřeba velmi dobře pouvažovat nad typem regulace, či dokonce nad kombinací ať už s větrací, klimatizační nebo rekuperační jednotkou. Dobrým výběrem regulační techniky mohou být náklady na energie výrazně sníženy.