Sídlo společnosti KAMPA "K8" Aalen-Waldhausen
Energetická koncepce nové vícepodlažní budovy "K8" je stoprocentně založena na obnovitelných zdrojích energie, přičemž sídlo společnosti využívá k vytápění a zásobování elektrickou energií několik zdrojů energie a při vytápění a chlazení spoléhá na systém skladování ledu od společnosti Viessmann.
Pro výrobce montovaných domů Kampa bylo od počátku jasné, že nová administrativní a výstavní budova v sídle společnosti ve švábském městě Aalen-Waldhausen bude vlajkovou lodí pro vícepodlažní dřevostavby ve standardu PlusEnergy.
Na základě návrhu architektonického studia Florian Nagler Architekten vznikla prestižní administrativní budova, která se svými sedmi podlažími postavenými výhradně ze dřevěné konstrukce sahá až k hranici výškové budovy. Kombinace vysoce tepelně izolovaného pláště budovy, solárních tepelných zisků a inovativního energetického konceptu dělá z nové budovy budovu s energetickou třídou plus. Sídlo společnosti využívá několik obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a napájení a při vytápění a chlazení spoléhá na systém skladování ledu od společnosti Viessmann.
Společnost se již řadu let důsledně zaměřuje na energeticky úspornou výstavbu a je považována za předního výrobce PlusEnergy domů v dřevostavbách v oblasti rodinných a dvojdomů. Z tohoto důvodu mělo být nové sídlo společnosti postaveno ve standardu PlusEnergy. Výstavbou nové administrativní a výstavní budovy "K8" chtěl výrobce montovaných domů také demonstrovat efektivitu moderní vícepodlažní dřevostavby a dokázat, že výhody, jako je energetická účinnost, krátká doba výstavby a kvalita průmyslové výstavby, lze přenést i do komerční a bytové výstavby.
Zásobování teplem a chlazení
Zásobování teplem pro vícepodlažní administrativní a výstavní budovu zajišťuje systém akumulace ledu od společnosti Viessmann, který využívá hned několik obnovitelných zdrojů energie: slunce, vzduch, geotermální energii a led. Teplo lze beze ztrát skladovat na nízké teplotní úrovni v podzemním zásobníku ledu, což je obzvláště hospodárné. Teplo se shromažďuje prostřednictvím jižně orientovaných solárních absorbérů vzduchu instalovaných na přístupové rampě do prostoru pro zásobování. Solární/vzduchové absorbéry vyrábějí teplo na ploše 183 m2 ze slunečního záření a okolního vzduchu. Takto získané teplo se přivádí do zásobníku ledu Viessmann instalovaného v zemi a vyrovnává letní teplo pro zimní topný provoz. Zásobník ledu má průměr 12,5 metru a výšku šest metrů a jeho objem činí 685 000 litrů. V letních měsících se přebytečná tepelná energie, kterou generují solární vzduchové absorbéry, předává prostřednictvím plastových vřeten uvnitř akumulační nádrže na led do vody akumulačního média. Ve velkém objemu vody tak může být teplo na zimu dočasně uloženo na nízké teplotní úrovni v zásobníku ledu. Okolní geotermální energie umožňuje akumulaci po delší dobu a bez nutnosti nákladné izolace.
Na začátku chladné sezóny se akumulovaná tepelná energie odebírá z podzemního zásobníku ledu a dodává se do topného systému prostřednictvím tří tepelných čerpadel zapojených do kaskády. Tři tepelná čerpadla Vitocal 300-G solanka/voda od společnosti Viessmann mají dvakrát výkon 45 kW a jednou 29 kW. Odebírají teplo z vody. To probíhá až do řízeného zamrznutí při nule stupňů Celsia. Při této změně skupenství se uvolní osmdesátkrát více krystalizační energie než při ochlazení vody o jeden stupeň Celsia. To má za následek obrovskou kapacitu skladování energie v systému skladování ledu. Kromě solárních/vzduchových absorbérů využívá zásobník ledu k regeneraci také okolní geotermální teplo, čímž působí proti procesu vzniku námrazy. Jakmile teplota vody v zásobníku klesne pod úroveň teploty okolní půdy, zásobník ledu absorbuje okolní geotermální teplo. Tepelná čerpadla solanka/voda se instalují s vyrovnávací nádrží Viessmann, která je vhodná pro daný systém.
V letních měsících se systém akumulace ledu používá k chlazení, přičemž chladný vzduch je stejným způsobem veden do místností. Teplo a chlad jsou rozváděny prostřednictvím vývodů ve stropních plachtách instalace.
Autor: Katharina Ricklefs
